Putování na Blaník 2019

O víkendu 12.-13. října jsme se společně vydali na tradiční pouť, jejíž cílem byl jak jinak než vrchol Blaníku. Plni očekávání jsme vyšli ze startovní destinace v sobotních ranních hodinách. Tentokrát jsme zvolili schůdné stezky a přidali do kroku, takže jsme vrchol Blaníku pokořili už kolem 15. hodiny, a tak jsme měli možnost prohlédnout si malebnou podzimní přírodou i z blanické rozhledny. Občerstvili jsme se blanickou malinovkou a šli jsme hledat místo na nocleh. V průběhu večera jsme se šli podívat na staré tábořiště, kam jezdívali na tábory naši nejstarší činovníci. Udělali jsme si oheň na starém ohništi, posilnili se večeří a čekali, až vymizí poslední sluneční paprsky. V noci jsme potkali místního poustevníka, který nebyl zrovna přívětivý. Místo ke spaní jsme si pokusili najít co možná nejdále od místního nebezpečného živlu.

Než jsme ale zalezli do teplých spacáků, opustil nás polonahý Dominik, kterému nejspíš bylo moc teplo a asi se šel ochladit do studenějšího podnebí na vrchol Blaníku. Za Dominikem se postupně vydal Vysílačka a poté skupina bývalých vůdců. Nechtěli jsme je v tom nechat samotné, tak jsme se za nimi vydali všichni. Dorůstající Měsíc nám svítil pod nohy, cestu nahoru jsme zvolili přímou leč kamenitou. Nakonec jsme se nahoru vydrápali funící jak stádo bizonů, ale výstup stál za to. Po skupinkách jsme šli schválně, protože to bylo součástí nadcházejícího rituálu. Vysílačka za přítomnosti všech minulých vůdců a oddílové kroniky předal hodnost Vůdce oddílu už značně vychladlému Dominikovi. Nezapomenutelný moment jsme slavnostně zapsali do kroniky, sešli ke spacákům a šli spát.

V neděli jsme cestou navštívili Malý Blaník, za krásného počasí jsme vítězoslavně doputovali do cíle a odjeli auty zpět do Tábora.

Kryštof